Czumalova nástěnka

Duben 7, 2018

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 10. DUBNA 2018

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 3:47 pm

ČTENÍ NA CESTU KE KOSTELU SV. CYRILA A METODĚJE V KARLÍNĚ

Znovu vybírám z díla Františka Ekerta Posvátná místa král. hl. města Prahy: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého z roku 1883 (II. s. 298-299):

„Po r. 1800 začala se tato osada rychle zvelebovati, a dostala roku 1817 ku cti čtvrté manželky císaře a krále Františka I., Karoliny Augusty, jméno Karlín. Již roku 1849 čítal Karlín 12.000 obyvatelů, postrádal však chrámu Páně, a byl stále přifařen do Volšan. Vyjednávání o příčině stavby velenutného chrámu, kteráž dála se s řádem Křižovníků s červenou hvězdou, jemuž Karlín ohledně světské právomoci podřízen byl, neměla příznivého výsledku, a přestala nadobro zrušením bývalých vrchnostenských úřadů.
Tu ujala se svaté této věci Jednota katolická, která vznikla pod ochranou sv. Vojtěcha v Praze r. 1849, majíc účelem hájiti práv Církve sv., pěstovati křesťanské mravy, a síliti vůbec náboženský život lidu. Dne 6. března 1851 učinil nynější Vyšehradský probošt Václav Štulc šťastný návrh, aby Jednota vystavěla v Karlíně chrám ku poctě svatých apoštolů slovanských Cyrilla i Methoděje, a aby k tomu účelu sbírala horlivě milodary po celé zemi České. Nadšená tato myšlénka byla Jednotou s plesáním přijata a prováděna. S láskou ujali se jí zvlášť starosta Otakar Černín, tehdejší sv.-Vítský kanovník Jan Val. Jirsík, a ovšem i zasloužilý Václav Štulc, a když návrh došel úředního schválení, začaly ihned sbírky, k nimž v první řadě přispěli císař Ferdinand Dobrotivý, císařovna Maria Anna Pia, ovdovělá císařovna Karolina Augusta, údové metropolitní kapitoly svato-Vítské za příkladem probošta svého Václava Vil. Václavíčka, Strahovský opat Jeroným Zeidler, a velmistr Křižovníků Jakub Beer. Nového vznešeného podpůrce nabyla Jednota v osobě kardinála arcibiskupa knížete Bedřicha Schwarzenberga, jenž sotva dne 15. srpna 1850 v Praze nastolen byv, hned 1. listopadu potom vyzval duchovenstvo i věřící lid arcidiecése Pražské ku sbírkám ve prospěch stavby chrámu Karlínského, a sám převelikými oběťmi k tomuto bohumilému dílu napomáhal. Aby však velenutné náboženské potřebě lidnatého Karlína aspoň prozatím vyhověno bylo, ustanovil týž arcipastýř hned v září 1850 v Karlíně zvláštního kněze expositu, a pečoval o zřízení prozatímné svatyně v tomto městě. Tu byla ihned v září 1850 upravena větší jedna síň domu na náměstí řečeného ‚u města Londýna‘ v kapli, kde služby Boží konány; zároveň sestoupil se však sbor měšťanů Karlínských, kteří sebrali přes 2000 zl., jimiž zřídili prostrannou dřevěnou kapli na náměstí, v zahradě nynějšího obecního starosta Josefa Götzla. Kaple tato byla založena na podzim roku 1850, a dne 2. března 1851 posvětil ji při náramném sběhu lidu ku cti ss. Cyrilla a Methoděje arcipastýř kardinál Schwarzenberg, kterýž spolu v Karlíně zřídil samostatnou duchovní správu, tak že Karlín z obvodu farnosti Volšanské téhož roku 1851 úplně vyloučen jest. Prvním duchovním správcem ustanoven tu osobní děkan Dr. Dominik Špachta, horlivý spisovatel český, jemuž přidání dva kooperátorové. Sbírkami po celých Čechách konanými, loterií, i obětmi mnohých dárců, sehnána dosti brzo stavební jistina. Obec Karlínská zakoupila nákladem 25.000 zl. staveniště i rozsáhlé okolní pozemky, aby chrám na volném prostranství stál.
Staveniště vysvětil kardinál arcibiskup Schwarzenberg na den sv. Cyrolla a Methoděje, 9. března 1854, an slouživ mši svatou v prozatímné kapli, a učiniv tu ku shromážděným českou řeč, odebral se na stavební místo, kde po modlitbě rýčem třikráte do země vryl, kterýžto obřad i jiní hodnostáři opakovali.
Způsobem přeslavným vykonal týž arcipastýř obřad položení základního kamene dne 10. června téhož roku 1854 a slavnosti té dodala zvláštního lesku přítomnosť císaře a krále Františka Josefa I. i vznešené choti jeho elišky.
Plány ku novému chrámu zhotovil professor stavitelství ve vídni Karel Rösner, mnohé podrobnosti v plánech těch změnil však Pražský architekt Ignác Ullmann, pod jehož řízením stavbu prováděli stavitel Jan Bělský a kamenický mistr Karel Svoboda. Již za šest let, dne 18. července 1860 položil kardinál arcibiskup Schwarzenberg závěrník do klenby chrámové.
Přiblížil se rok 1863, ve kterém národ náš slavil tisíciletou památku požehnaného příchodu svatých bratří ze Soluně Cyrilla a Methoděje na Moravu, a tu nadešel i kýžený svátek posvěcení nového chrámu Karlínského. Bylo to v neděli dne 18. října 1863. Karlín oblékl se v slavnostní roucho, a velicí zástupové katolíků z Prahy i z venkova připutovali do něho. Velebný chrám posvětil veliký jeho dobrodinec kardinál arcibiskup Schwarzenberg u přítomnosti biskupa Budějovického Jana V. Jirsíka a světícího biskupa Petra Krejčího, kteřížto oba posvětili oba oltáře v postranních loděch. Nové svatyni dostalo se od různých dobrodinců všeho příslušenství, a tak dovršeno jest bohumilé dílo toho, jež po věky zůstane stkvělým památníkem Jednoty katolické, kteráž vlastní podnět ku stavbě dala.“

Na prvním obrázku je interiér provizorní dřevěné kaple na olejomalbě J. Böhma z roku 1852, na druhém návrh stavitele Josefa Kudláčka z roku 1850, na třetím původní návrh Carla Rösnera, na čtvrtém realizovaná podoba, do níž Rösnerův návrh dopracoval Ignác Ullmann. Autor projektu, vídeňský architekt Carl Rösner (1804–1869) studoval v letech 1826-1830 na vídeňské Akademii (prof. Pietro Nobile) a další tři roky ve studiu pokračoval v Římě. V roce 1835 byl jmenován profesorem architektury na vídeňské Akademii a působil zde následujících třicet let. Nejen v oboru sakrální architektury po řadu let představoval nezpochybnitelnou autoritu. Jeho dílo připomínám alespoň katedrálou sv. Pavla, stavěnou podle jeho projektu od roku 1866 v chorvatském městě Đakovo. Po jeho smrti vedli stavbu Friedrich von Schmidt a Hermann Bollé. Stavebníkem byl bosensko-srijemský biskup Josip Juraj Strossmayer (1815-1905).

(Zdroj reprodukcí: MÍKA, Zdeněk. Karlín: nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hl. m. Prahy, 2011, s. 39 a 40. – KarlínChrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007, s. 25 a 32.)

V ÚTERÝ 10. DUBNA 2018 SE SEJDEME VE 12.00 A VE 14.00 NA KARLÍNSKÉM NÁMĚSTÍ PŘED KOSTELEM SV. CYRILA A METODĚJE. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: