Czumalova nástěnka

Říjen 28, 2018

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 30. ŘÍJNA 2018

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 2:04 pm

NA CESTU S KARLEM HLAVÁČKEM

Protože jsem včera slavil 100. výročí vzniku Československé republiky prací, času ubylo a musím se tak dnes uchýlit k rychlé recyklaci a od digitálního prachu očistit a jen trochu rozšířit text, který jsem tu publikoval 25. března 2013:

Libeň je městem obyčejných lidí. (Jeden z důvodů, proč ji mám rád.) Libeňský hřbitov tak není bohat hroby slavných rodáků a libeňské domy jejich pamětními deskami. Karel Hlaváček ji má, do desky z černého mramoru, zasazené do fasády domu čp. 483/VIII na rohu ulic Podlipného a Braunnerovy, je prostým bezpatkovým písmem vytesáno:

BÁSNÍK A UMĚLEC
KAREL HLAVÁČEK
LIBEŇSKÝ RODÁK A NÁČELNÍK SOKOLA
ZEMŘEL V TOMTO DOMĚ
DNE 15. ČERVNA 1898

Nejen zemřel, ale také se tu 29. srpna 1874 narodil jako nejstarší ze šesti dětí jirchářského dělníka Josefa Hlaváčka a jeho ženy Antonie, rozené Zemanové.  V letech 1880 – 1885 navštěvoval chlapeckou obecnou školu v Libni, 1885 – 1892 c. k. českou vyšší reálnou školu v Karlíně, další dva roky pak jako mimořádný posluchač studoval na pražské filosofické fakultě moderní románské jazyky a navštěvoval večerní kurs kreslení na Uměleckoprůmyslové škole. V roce 1884 vznikl libeňský Sokol a Karel Hlaváček byl od počátku jeho členem. Vstoupil tedy jako desetiletý chlapec a nebylo mu ještě dvacet, když byl zvolen místonáčelníkem. Jeho sokolské aktivity se neomezovaly na Libeň, jako cvičitel a organizátor pomáhal dalším jednotám, byl členem předsednictva cvičitelského sboru Sokolské župy středočeské, hojně publikoval v časopise Sokol jak básně, tak teoretické texty, recenze, medailony, aktivně vstupoval do polemik. Sokolské sonety byly ostatně jeho první knižně vydanou sbírkou,  vyšla v prosinci roku 1894. Rok poté Karel Hlaváček narukoval a po kratším pobytu v Salcburku a Innsbrucku sloužil jako vojín v 16. setnině 28. c. a k. pěšího pluku v Tridentu. Už 13. března 1896 byl ale ze zdravotních důvodů ze služby předčasně propuštěn. Po návratu se rychle rozvinula před vojnou započatá spolupráce s Moderní revuí, V Knihovně Moderní revue vyšla také v létě téhož roku v Hlaváčkově grafické úpravě jeho sbírka Pozdě k ránu, po dvou letech ji následovala sbírka Mstivá kantiléna. To už ale tuberkulóza neúprosně přibližovala krátkou periodu Hlaváčkovy intenzívní výtvarné, básnické, esejistické a kritické tvorby jejímu konci. Tělo Karla Hlaváčka spočinulo 17. června 1898 v hrobě na libeňském hřbitově Na Korábě. Jeho původní podobu uchovává reprodukovaná fotografie ze sbírek Památníku národního písemnictví, dnešní náhrobek pochází až ze druhé poloviny minulého století.
Jiří Karásek ze Lvovic ve svých vzpomínkách zmiňuje, jak úzkostlivě Karel Hlaváček skrýval svůj libeňský svět před pražskými uměleckými přáteli. Nevybavuji si také, že bych v Hlaváčkově literárním díle narazil na přímou reflexi libeňského prostředí. Mezi necelými 150 díly, které tvoří jeho skromnou výtvarnou pozůstalost, se ale najde i několik kreseb libeňských motivů. Úvodní Pohled na Libeň, kresba tužkou formátu 328 × 218 mm ze sbírek Památníku národního písemnictví, vznikl někdy kolem roku 1895. Reprodukuji z knihy Otto M. Urbana Karel Hlaváček: Výtvarné a kritické dílo, které vydalo nakladatelství Arbor vitae jako 1. svazek edice Vera effigies v Praze v roce 2002. Budiž to zároveň doporučením této krásné knihy.

Abych neměl tísnivý pocit, že jen vykrádám sám sebe, přidávám Hlaváčkovu báseň z rukopisné sbírky Smích a slzy, psanou v roce 1894. Nechci zpochybňovat své předchozí tvrzení, ale než jsem ji v teple dobřichovické pracovny dočetl, byl jsem v Libni.

Po dešti

Je bezvětří. Kouř po střechách se plazí,
srp nad ulicí stříbrný je plech,
vzduch prosycen je hořkou vůní sazí,
již tichounký déšť smyl se šikmých střech.

Je po dešti. Jen kapek pár dle domu
jak rtuť se mihne, třískne v lucernu,
jež, slepá, zívá do aleje stromů,
jsouc tuchou jata po světle v svém snu.

Spí všecko … vzduchem průhledným svit sklivý
se třepí po hřebenech zvlhlých střech,
jichž ubíhavé v dálku perspektivy
tak měkce krájí ztlumený tmy vzdech…

V ÚTERÝ 30. ŘÍJNA 2018 SE SEJDEME VE 12.00 A VE 14.00 NA ROHU ULIC BRAUNEROVA A PODLIPNÉHO (ZASTÁVKA TRAMVAJÍ U KŘÍŽE). TĚŠÍM SE NA VÁS.  

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: