Czumalova nástěnka

Listopad 11, 2018

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 13. LISTOPADU 2018

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 6:46 pm

ZTRACENÁ ZTRACENÁ VARTA NEBOLI ŠILBOCH

Hledal jsem, zda nepřibyl nový obrázek toho, co vám v Libni neukážu, neboť už to není, totiž zámečku Šilboch, a byl Wikipedií odkázán na příspěvek, který jsem napsal a zveřejnil v květnu 2013. Vyděsilo mě to, nicméně oprašuji a věším na nástěnku znovu, ať nemusíte hledat ve spodních patrech archivu. Ten nepříliš kvalitní obrázek, o němž tu píšu, samozřejmě ponechávám, ale v rámci oprašování ostatní obměňuji. Krásná xylografie Františka Kořenského pochází z 80. let 19. století, barevná pohlednice zachycuje Šilboch nedlouho před jeho zánikem kolem roku 1900, akvarelovaná kresba je nejstarší, z doby kolem roku 1830. Jako doplňkovou četbu doporučuji trojdílný text Michala Bystrova, který provázejí další obrázky, včetně fotografie dále zmiňovaného plechového Prajze ze sbírek Muzea hlavního města Prahy: https://dotyk.denik.cz/publicistika/prvni-vanocni-stromecek-v-praze-papa-liebich-ho-rozsvitil-na-ztracene-varte-20171226.html?cast=1#kapitola.

Jako mladistvý postgraduant (tenkrát se toto nesvéprávné postavení jmenovalo interní vědecký aspirant) jsem trávil hodiny a hodiny nad Zmizelou Prahou nakladatelství Václava Poláčka. V příruční knihovně katedry dějin umění bylo jejích pět svazků svázáno do jediného a dodnes v pravé ruce cítím jeho váhu a šíři hřbetu. Ve 4. dílu Vyšehrad a zevní okresy Prahy jsem se pořád vracel, už tenkrát romantik, k obrázku Zámeček Ztracená varta. Jako mnoho jiných fotografií tohoto tenkrát tak vzácného díla, které mám v knihovně až díky reprintu nakladatelství Paseka, zůstala načas jen ozvěnou zaniklého světa bez vazby na konkrétní místo, to jsem poznal až později.
Letohrádek zvaný nejčastěji Šilboch (jméno vzniklo zkomolením německého Schildwache, stráž, voják na stráži) si postavil ve 2. polovině 18. století František Ferdinand Hilbert na výrazné skalce Čertův vršek, s největší pravděpodobností na místě starší usedlosti. Místní legendika sem situuje jednak obvyklou pověst o stavbě za duši, upsanou a tedy později propadlou ďáblu, jednak pověst o pruské hlídce na Čertově vršku, umístěné sem za pruského obléhání Prahy v roce 1757 a zapo­menuté tu, když vojska Friedricha II. po prohrané bitvě u Kolína obléhání ukončila a kvapně se stahovala. Na terase Šilbochu to připomínal malovaný plechový Prajz. I jeho městská legendika snadno vstřebala: Do hlídkujícího pruského vojáka se zamilovala Madlenka z Libně a aby mohli být spolu, vzal strážní službu za Prajze Madlenčina Prajz plechový, vyrobený libeňským klempířem. (Moc hezky to zároveň ukazuje na marnost některých vojenských počínání, také proto mám v bohaté kytici pražských legend tuto za jednu z nejvonnějších.)
Významným vlastníkem Šilbochu byl Johann Carl Liebich (1773 – 1816), v letech 1806-1816 nájemce a ředitel Sta­vovského divadla. V době svého pražského působení tu často pobýval Carl Maria von Weber. Napsal také valčík pro karneval, pořádaný na Šilbochu v roce 1816. O Vánocích v roce 1812 Liebich ukazoval svým hostům s velkým úspěchem pravděpodobně první vánoční stromeček v Praze.
Po polovině 19. století tu vznikl zájezdní hosti­nec Na stráži, v roce 1896, na konci své existence, patřil Julii a Albertu Weissovým. V tomto období také Šilboch zachycuje úvodní fotografie ze Zmizelé Prahy. Kolem roku 1900 byly Šilboch a k němu příslušející hospodářské budovy zbourány a skála Čertův vršek odkopána. Zůstala jen silná stopa v jazykové paměti místa: Mezi ulicemi Františka Kadlece a Vosmíkových zprostředkuje užší ulice Pod Čertovou skalou. Slepá ulice Čertův vršek odbočuje do kopce toho jména z ulice Na stráži. Ta bývala původně rovněž slepá, končila za následující odbočkou ve směru na Prosek (Na sypkém). Územím bývalých lomů a pískoven byla spojnice k ulici Na vyhlídce vedena až ve 2. polovině minulého století. Na stráži se také od roku 1904 jmenuje nedaleké náměstí, odkud stejnojmenná ulice vychází, dnes další z libeňských náměstí, existujících vinou dopravního stavitelství už jen jako jméno. Ulici Na vartě, spojující ulice Na stráži a Střížkovská, se také říkalo stejně, jako zdejší hospodě, Na ztracené vartě. (Současnou pravopisnou normu, velící psát Na Stráži, Na Sypkém, Na Vyhlídce, Na Vartě, záměrně ignoruji, protože nesmyslně poškozuje právě jazykovou paměť míst. Není tu nic, co by se jmenovalo Stráž, Sypký, Vyhlídka či Varta.)
Kde Šilboch vlastně stál? Korektně to formuluje Barbora Lašťovková v knize Pražské usedlosti (Praha: Libri, 2001, s. 288): „v oblasti, kde nyní vede ulice Čertův vršek“. Pozor, v oblasti, nikoliv v ulici. 4. díl Zmizelé Prahy umisťuje Šilboch na místo dnešního čp. 1306 v ulici Na Stráži, což je první dům na pozemku, vymezeném ostrým úhlem ulic Na stráži a Na vartě. Dívám se na indikační skicu stabilního katastru z let 1840-1842 a dávám tomu za pravdu. Stejně tak rekonstrukční mapa libeňských usedlostí, kterou zpracovala doc. Eva Semotanová pro 14. svazek Historického atlasu České republiky (Praha-Libeň. Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2006, mapa č. 53).

V ÚTERÝ 13. LISTOPADU 2018 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 12.00 A 14.00 ZNOVU U ZASTÁVKY TRAMVAJÍ Č. 3, 6, 8, 10, 14, 23, 24 BULOVKA. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: