Czumalova nástěnka

Listopad 19, 2018

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 20. LISTOPADU 2018

Filed under: MIMO RUBRIKY, U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 5:53 pm

LIBEŇSKÉ VODÁRENSTVÍ

Libeň maximálně využívala své polohy při řece. První zmínka o libeňské vodárně, spojené s mlýnem pod zámkem, se objevila v roce 1662 v kupní smlouvě, jíž Jan Hartwig Nostitz pro­dal Libeň Starému Městu pražskému. Z vodárny na mlýnském náhonu vytlačovalo vodní kolo vltavskou vodu do jímky na Šlosberku a ta pak odtud samospádem napájela zámek, zámecký pivovar, obecní kašnu a několik okolních domů. Částečná regulace Vltavy připravila mlýnský náhon o vodu a první vodárna v roce 1872 spolu s mlýnem zanikla. Nová vodárna, postavená do roku 1874 blízko ústí nově regulované Rokytky do Vltavy, hnala na Šlosberk dvěma čerpadly poháněnými parním strojem vodu ze studny na vltavském břehu. Roku 1884 Libeň vypověděla Praze smlouvu, vodárna nadále zásobovala jen zámek a pivovar a v roce 1893 byla zrušena. To už Libeň osmým rokem zásoboval vodou Schöllerova vodárna, postavená pro cukrovar v Čakovicích. Vltavskou vodu čerpala pod Bílou skálou, dopravovala do vodojemu na Proseku a na ten se vedle čakovického cukrovaru postupně napojovaly části budovaných vodovodů Libně, Proseka, Vysočan  a Karlína. Připojením k Praze v roce 1901 se Libeň mohla podílet na výhodách Společné vodárny a odebírat kvalitní vodu z velkorysého vodárenského díla v Káraném. Pro tento účel prošla rekonstrukcí na čerpací stanici poháněnou parním strojem malá továrna pod Bulovkou (čp. 254 ve Vltavské ulici). Káranskou vodu čerpala z pražské soustavy jednak do již existujícího vodojemu Na stráži, jednak do nově postaveného vodojemu Mazanka. (Mimochodem: Drobná vodárna pod Bulovkou byla od roku 1966 památkově chráněna, přesto zanikla při stavbě Holešovické přeložky.)
Vodojem Mazanka v Divíškově ulici projektoval Stavební úřad královského hlavního města Prahy, technologickou část jeho vodárenská kancelář. Stavbu realizoval v letech 1903-1904 František Schlaffer, osvědčený nejen letenskou vodárnou, ale také celou řadou pražských veřejných a obytných staveb (například Walterův palác, Tiskárna a nakladatelství J. R. Vilímek, Městská pojišťovna, Městské jatky, Uměleckoprůmyslové muzeum, Obecní dům), které sám navrhl nebo prováděl podle projektů jiných architektů (např. Friedricha Ohmanna, Antonína Balšánka, Osvalda Polívky, Richarda Klenky z Vlastimilu, Josefa Fanty, Karla Vítězslava Maška a dalších). Do provozu byl nový věžový vodojem uveden 17. prosince 1904. Jeho výška činí 42 metrů, nádrž ze železného plechu měla objem 178,45 m³. V 60. letech minulého století bylo třeba řešit zásobování rostoucího Severního města a tak odstavený věžový vodojem Mazanka nahradily vodojemy Pod Mazankou, Kobylisy, Ládví I a Ládví II. Pražské vodárny odstěhovaly technologické vybavení, stavbu povšechně opravily, čím ji zároveň zbavily části stylových článků, a roku 1988 nevyužívaný objekt předaly místní správě. Ta pro něj využití nenašla a nakonec jej získal podnikatel Martin Sluka. Podle projektu Zbyňka Pšeničky (Faber Project) byl pak interiér věžového vodojemu přestavěn na mezonetový byt (3 + kk, plocha 223 m²) s rozsáhlým zázemím v částečně podzemní přístavbě (1 268 m², relaxační centrum – bazén, sauna, squashový kurt, posilovna, bar, vinný sklípek, garáže pro 8 vozů) a na vnější plášť doplněny odstraněné prvky vnějšího pláště a k nim přidány ty, které sice jsou na původních plánech, ale nebyly počátkem minulého století realizovány. Od 3. června 1991 je stavba kulturní památkou. Rezidenci Water Tower aktuálně nabízejí realitní společnosti k prodeji, součástí atraktivity nabídky je blízká stanice metra a autobusová zastávka přímo před rezidencí.

(Doporučená literatura, z níž hlavně čerpáno: JÁSEK, Jaroslav. Klenot města: Historický vývoj pražského vodárenství. Praha: VR atelier, 1997. – JÁSEK, Jaroslav – BENEŠ, Jaroslav. Pražské vodní věže. Praha: VR atelier, 2000.)

V ÚTERÝ 20. LISTOPADU SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 12.00 A 14.00 NA ROHU KULTURNÍHO DOMU LÁDVÍ, KTERÝ JE NEJBLIŽŠÍ K VÝSTUPU ZE STEJNOJMENNÉ STANICE METRA C. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: