Czumalova nástěnka

Březen 3, 2019

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 5. BŘEZNA 2019

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 2:22 pm

Okraj kří­dové prosecké plošiny tvoří pískovcové souvrství na zjílovatělém podloží, bílé perucké a rezavé korycanské pískovce. Pískovcové souvrství postihly jednak pozdně druho­horní a třetihorní pohyby alpské soustavy, saxonská tektonika, jednak čtvrtohorní promrzání, trhání do štíhlých vertikálních bloků a jejich rozhýbání. Václav Cílek sugestivně přibližuje prosecké podzemí jako „pohřbené spící skalní městoHrubozrnné korycanské pískovce se těžily jako stavební kámen od středověku, pramenně máme těžbu doloženu k roku 1695. Další stavební kámen pak poskytovala až 14 metrů mocná vrstva bělohorských opuk dále od okraje plošiny. Dokladem zdejší těžby opuky jsou románské kvádříky, z nichž je částečně postaven kostel sv. Václava. Není důvod se domnívat, že v kontinuitě těžby byly velké trhliny. Václav Rybařík v knize Pražští skalníci, kameníci a sochaři (Praha: Česká geologická služba, 2017) například odkazuje na stavební účty a knihy libeňského panství, dokládající užití prosecké opuky v letech 1731-1738 při stavbě Invalidovny. Čtyři největší lomy existovaly ještě v 1. polovině 20. století.
Bílé perucké pískovce jsou na stavební užití příliš měkké, na vzduchu a dešti se rychle rozpadají v čistý stejno­rodý písek, který se používal jako slévárenský, štukatérský a brusný, v domácnostech na mytí nádobí a rukou a k ochraně podlah před rychlým zašlapáním. Proseckou krajinu neutvářely jen velké lomy, které známe z historických map. Těžbě písku se věnovali i podnikatelé tak drobní, že sami zajistili celý proces od těžby přes zpracování po podomní prodej. Lze si snadno představit svár lomařů a pískařů se sadaři, vinohradníky a majiteli polí na úrodných spraších prosecké plošiny, když se lomy zakously do jejího okraje. Řešení přinesl se­stup těžby do podzemí. Perucké pískovce se těžily podél puklin, kam pronikala voda a kde byly nejměkčí. Poměrně dlouho, spolehlivější údaj máme už z roku 1795 a po­slední drobní pískaři postupně končili v letech mezi světovými válkami. Používali metodu chodbicování, tedy razili nepravidelné chodby a mezi nimi ponechávali pilíře držící nadloží. Vznikl tak rozsáhlý labyrint chodeb, chodbiček a větších vytěže­ných prostor. Některé z nich sloužily nejchudším pískařům i jako příbytek a samozřejmě nejen jim. Připojený plán ukazuje jen asi 800 metrů chodeb nejlépe poznaného labyrintu Močálka. Chodby jsou široké nejčastěji mezi 1,2 a 2,2 m, vysoké v průměru 1-3 m, některé prostory ale vyšší, dvě síně Močálky dosahují devítimetrové výšky. Labyrint chodeb proniká do vzdálenosti zhruba 60 metrů od hrany plošiny. V kolmém směru některé prostory sahají téměř k povrchu, vrstva peruckého pískovce ale v průměru začíná v hloubce 8 metrů a chodby jím pronikají v několika patrech. Zhruba 1 200 m dnes známých cho­deb představuje jen torzo původního rozsahu někde mezi pěti a sedmi kilometry.
Těžba opuky, pískovce a písku nebyla na Proseku jediná. Povrch prosecké plošiny tvoří štěrky, zjílovatělé štěrky, písky a spraše. Jejich mocnost se pohybuje mezi dvěma a čtyřmi metry a tam, kde byla vyšší, se usazovaly cihelny. V prostoru poblíž dnešní stanice metra Letňany se těžilo i uhlí. Poslední využití lomů, hlinišť a pískoven často představovala skládka. Podtrženo a sečteno, pro stavění není prosecká pláň a hlavně její hrana bez rizika. Zájemce odkazuji na kapitolu Pražská podzemí a jejich environmentální rizika, kterou napsal Václav Cílek pro kolektivní monografii Neživá příroda Prahy a jejího okolí (Praha: Academia-Český geologický ústav, 2001) a především na knihu téhož autora Podzemní Praha (Praha: Eminent, 2008). Z prvně citované pocházejí plány Močálky a místa, kde se 9. července 1965 propadla pod trolejbusem vozovka a skončil tak provoz na lince 58. Cílkova kniha mi poskytla většinu informací pro starší text, který tu pro aktuální potřeby recykluji. Zdaleka jsem ale její bohatství nevyčerpal, navíc ji doporučuji i pro řadu fotografií proseckého podzemí a legendy s ním spojené, o nichž jsme mluvili jen krátce.

V ÚTERÝ 5. BŘEZNA 2019 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 12.00 A 14.00 U VÝSTUPU ZE STANICE METRA C PROSEK NA VYSOČANSKOU (TENTOKRÁT PRAVÝ CHODNÍK VE SMĚRU Z CENTRA). TĚŠÍM SE NA VÁS.

 

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: