Czumalova nástěnka

Květen 13, 2019

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 14. KVĚTNA 2019

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 12:30 pm

CO BYLO PŘED O2 ARENOU A GALERIÍ HARFA (O HARFA OFFICE PARK NEMLUVĚ)

První fotografií se ještě vracím k minulé vycházce: Alexandrův snímek ukazuje podobu Freyova cukrovaru, první vysočanské továrny postavené roku 1835, v roce 1927. Tedy 12 let poté, co tu výroba cukru skončila, a necelé dva roky před tím, než stavitel Hejduk zbavil továrnu její klasicistní krásy. Nejspíš v 60. letech pak vstali noví Hejdukové a zhanobení dokončili. Zachováno tu sice dost původní hmoty, výraz je ale dávno pryč.

Dnešním tématem má být ale to, co stálo na místě O2 areny. Jistá souvislost se přeci jen najde: 31. 8. 1871 byla zapsána do obchodního rejstříku První českomoravská továrna na stroje. Vznikla z iniciativy karlínského stavebního podnikatele Václava Nekvasila, majitele ostrova a místostarosty okresního zastupitelstva v Karlíně Karla Židlického a karlínského továrníka Jana Topinky. První výrobní program tvořilo strojní vybavení cukrovarů. Už v roce 1872, kdy továrna měla 52 obráběcích strojů a 125 dělníků, vybavila cukrovary v Berouně, Českých Budějovicích a Slavkově. O rok později byl založen hutnicko-hornický obor, v roce 1881 oddělení vodních turbín, za další čtyři roky oddělení pro výrobu ústředních topení a větrání. V roce 1886 převzala První českomoravská od Pražské železářské společnosti na Kladně i s dokumentací a dělníky výrobu mostů. Za léta 1886-1908 vyrobila mostárna 1 524 železničních a 560 silničních mostů. Výroba mostárny se ale neomezovala jen na mosty, pocházejí odtud i četné stavební konstrukce, namátkou Průmyslový palác na Výstavišti či Petřínská rozhledna a železné konstrukce, použité na stavbě Staroměstské tržnice, Akademie výtvarných umění, Obecního domu, Národního divadla či Národního muzea. V 90. letech 19. století se mostárna osamostatnila jako firma Bratři Prášilové, zůstala ale součástí areálu ČKD.
Rozšiřování výrobního programu a s ním i továrního areálu pokračovalo: V roce 1899 začalo pracovat nové lokomotivní oddělení a už v následujícím roce odtud vyjela první česká parní lokomotiva. Do roku 1917 ji následovalo 877 lokomotiv a 241 tendrů. V roce 1901 se rozběhla výroba parních válců, 1906 parních turbín, 1907 automobilů, 1908 vznětových motorů. Fúzí Českomoravské s Elektrotechnickou továrnou a. s., dříve Kolben a spol. vznikla v roce 1921 akciová společnost Českomoravská-Kolben a spol. se 4 700 dělníky a 640 úředníky. Následovala fúze s Akciovou společností, dříve Breitfeld-Daněk a spol. v Karlíně, jíž v roce 1927 vzniká Českomoravská-Kolben-Daněk a spol. se 7 560 dělníky a 1 240 úředníky. V roce 1931 se součástí ČKD staly i Loděnice Praga.
Za okupace musel koncern změnit název na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG a přejít na výrobu tanků pro Wehrmacht, jak zde již nedávno připomenuto v souvislosti se spojeneckým náletem. Závod tímto náletem prakticky zničený byl po osvobození vyňat ze sovětské válečné kořisti, v říjnu 1945 znárodněn a výroba poměrně rychle obnovena. Změny struktury oborového podniku ČKD Praha za socialismu, ani příběh jeho transformací poté, co socialismus zesnul, už sledovat nebudu. Obří areál ČKD rychle chátral, jak jednotlivé provozy vyhasínaly. Od konce 90. let do roku 2002 potkala demolice mostárnu, kovárnu, lokomotivku, karosárnu, kotelnu a další soubory budov. 24. března 2004 se tu otevírala druhá největší hokejová aréna v Evropě, která pojme 17 360 diváků. Na prahu hospodářské krize měla ČKD 14 423 zaměstnance.
Nebyla tu nouze o kvalitní industriální architekturu, především stavby firmy Václava Nekvasila. Důstojně je může zastoupit nová montážní hala na místě, které dnes vymezuje vlevo ulice Ocelářská a vpravo Kurta Konráda. Snímek je z roku 1920. Znovu doplňuji výřezem z jednoho z listů Orientačního plánu hlavního města Prahy s okolím z roku 1938 a znovu pro orientaci doplňuji dnešní názvy ulic: Ze dvou hlavních tříd jen Královská změnila název na Sokolovská, Českomoravská zůstala. Čteno zleva, zůstala i Lihovarská, Grégrova je od roku 1948 Kurta Konráda, U svobodných se dnes jmenuje U svobodárny, Balbínova je od roku 1947 Kovářská, názvy Ke skládce a K Moravině trvají. V kolmém směru zůstala i Drahobejlova, Škrétova je od roku 1948 Ocelářská. Ulice U zkušebny a U mostárny zmizely z veřejného prostoru, pohlceny areálem ČKD. Úředně zrušeny byly roku 1972. Drahobejlova si svůj název udržuje beze změn od roku 1904. Před tím se pár let jmenovala Krocínova, dva názvy se tu ale spojují s jednou osobností: Václav Krocín starší z Drahobejle (1532–1605) byl významný primátor Starého Města pražského. S Vysočany jej spojuje vinice a usedlost Krocínka, které dnes připomínají už jen názvy ulic Na Krocínce, Nad Krocínkou a Pod Krocínkou.
Zaujalo-li vás v dolní části výřezu horní libeňské nádraží, můžete si o něm přečíst zde: https://czumalo.wordpress.com/2013/08/09/co-jsme-ve-vysocanech-a-libni-uz-nevideli-vii-libenske-horni-nadrazi/. Obrázek jeho nedochované krásné budovy z roku 1898 níže přikládám.(Zdroje obrázků: BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha: Továrny a tovární haly I. Praha – Litomyšl: Paseka – Schola ludus-Pragensia, 2011, s. 76 a 90. – JUNGMANN, Jan. Libeň – zmizelý svět. Praha: Muzeum hl. m. Prahy, 2010, s. 134.)

V ÚTERÝ 14. KVĚTNA 2019 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 12.00 A 14.00 U VÝSTUPU ZE STANICE METRA B ČESKOMORAVSKÁ DO DRAHOBEJLOVY ULICE. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Na slíbené fotografie Hajnovy vily jsem nezapomněl, ale aktuálně potřebuji pomůcku na nejbližší vycházku a také to nechci s recyklací starších příspěvků přehánět. Hajnovu vilu a část toho, co jsem před ní říkal, najdete na následujících adresách:
https://czumalo.wordpress.com/2013/06/20/co-jsme-ve-vysocanech-moc-nevideli-i-hajnova-vila/
https://czumalo.wordpress.com/2013/07/03/co-jsme-ve-vysocanech-moc-nevideli-ii-hajnova-vila-podruhe/
https://czumalo.wordpress.com/2013/07/03/co-jsme-ve-vysocanech-moc-nevideli-iii-hajnova-vila-potreti/

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: