Czumalova nástěnka

Říjen 13, 2019

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 15. ŘÍJNA 2019

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 2:59 pm

CO JSME NA PŘEDMOSTÍ HLÁVKOVA MOSTU UŽ VIDĚT NEMOHLI

Na fotografii Františka Finka k sobě mají Práce a Humanita podstatně blíž než dnes. Chodci tehdy vstupovali do kontaktu se sousošími Jana Štursy na časně kubistických soklech Pavla Janáka přirozeně, cestou přes Hlávkův most nebo napříč jeho holešovickým předmostím. Dnes je k nim třeba vykonat komplikovanou cestu ohavnými a ne zcela bezpečnými místy, zkrátka není proč tudy jít, s chodcem se tu nepočítá a dává se mu to znát tvrdě, bez slitování. Původní sokly měly interiér a sloužily jako budka pro výběrčí mostného, po jeho zrušení jeden užívali výhybkáři, druhý sloužil jako trafika.

První část Hlávkova mostu, z novoměstského břehu na Štvanici, byla postavena v letech 1908-1910 jako železný obloukový most s konstrukcí blízkou mostu Svatopluka Čecha. Jan a Ondřej Fischerovi ve své knize Pražské mosty (Praha: Academia, 1985) působivě interpretují Hlávkův most jako předěl v pražském mostním stavitelství: „Po Pyrrhově vítězství železa u téhož mostu Hlávkova mezi Štvanicí a pražským břehem se projevila všeobecná vyčerpanost a snad i znechucení z tak urputných bojů mezi železem a betonem.“ (s. 101) Druhou část mostu mezi Štvanicí a Holešovicemi postavila mezi dubnem 1910 a říjnem 1911 z betonu firma Ing. Karel Herzán podle projektu Františka Mencla, přednosty mostního oboru stavebního úřadu pražského magistrátu, a Pavla Janáka, na dobu stavby smluvního architekta města Prahy. Františku Menclovi bylo v roce dokončení mostu 32 let, Pavlu Janákovi 29. V jeho díle jde o první pražskou realizaci. František Mencl otevřel Hlávkovým mostem sérii svých obloukových pražských mostů příbuzného konstrukčního a rozličného architektonického řešení, která pokračovala Mánesovým (1911-1914, s Mečislavem Petrů), Libeňským (1924-1928, opět s Pavlem Janákem), dnes už neexistujícím Trojským (1926-1928, s Josefem Chocholem) a Jiráskovým (1929-1932, s Vlastislavem Hofmanem). Pro Prahu to byl, nepočítáme-li drobný Losův most přes Rokytku v Libni, první betonový most. Tvoří jej čtyři klenby nad Štvanicí o rozpětí 17,85 m a tři klenby nad Vltavou, krajní o rozpětí 36,0 m, prostřední 39,0 m. Původní šířka mostu byla 16,80 m (10,00 m vozovka, 2 × 3,10 m chodníky, 2 × 0,30 zábradlí).

Jan Štursa nebyl jediným z velkých českých sochařů 20. století přizvaným ke spolupráci. Nad pilíři na Štvanici vytesali přímo do betonu s přísahou kamenné drtě reliéfy ženských a mužských polopostav na protivodní straně Ladislav Kofránek, na povodní Bohumil Kafka. Nad Vltavou jsou pak v cípech hlavních kleneb umístěny medailony s portréty městských hodnostářů, kteří se zasloužili o postavení mostu, díla Josefa Mařatky a Otto Gutfreunda. Výzdobný program měl vyvrcholit zhruba v polovině mostu pomníkem Josefa Hlávky, ale ze záměru postupně sešlo.

Most se po II. světové válce stal součástí páteřního průtahu a počátkem 50. let už byl pražským mostem vůbec nejzatíženějším tramvajovou a druhým nejzatíženějším automobilovou dopravou. V letech 1958-1962 se proto rozšířil podle projektu Stanislava Hubičky o 10 metrů vybudováním nového klenbového pásu. Ten replikoval podobu průčelí mostu, které zakryl, včetně sochařské výzdoby (nestalo se tak ale zdaleka hned). Železnou část mostu pak nahradil nový trámový železobetonový most. Na holešovické straně byla odstraněna Štursova sousoší Práce a Humanita i kiosky, které je nesly. Sousoší se vrátila, ovšem na jiná místa a do změněné situace, až v roce 1983. Nové sokly jsou jen volnou, zjednodušenou replikou původních.

Nenávratně zmizelo krásné Janákovo schodiště na náplavku i tramvajová zastávka s veřejnými záchody, dílo téhož architekta. Obě reprodukuji z II. ročníku revue Styl (1910, s. 155 a 156). Tam byly záchodky, jak vidno, cudně publikovány jako administrativní budova, půdorys ale hlavní funkci prozrazuje. Situaci budovy na předmostí zachycuje snímek pořízený kolem roku 1915. (Reprodukuji jej, stejně jako předchozí, z knihy Kateřiny Bečkové Vltava a její břehy: 2. díl: Od Petrské čtvrti po vodě do Troje. Praha: Paseka – Schola ludus-Pragensia, 2016, s. 100 a 101.) Pro další informace jsem sáhl po knize Jaroslava Jáska Veřejná místa pro intimní chvilky: Proměny pražských veřejných záchodků (Praha: Archiv hlavního města Prahy – Scriptorium, 2013.) a jako vždy mě nezklamala. Je tu i technická zpráva a cenné poznatky z autorova bádání v Archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy: Trafika i záchodky byly pronajímány, prvním dozorcem a správcem záchodků se stal 13. srpna 1913 Josef Bureš a byla mu vyměřena denní mzda 2 K 40 hal. (Aby to nebylo abstraktní číslo: Za to se dala koupit košile. Bochník chleba, kilogram pšeničné mouky či litr mléka stály kolem 30 haléřů, kilogram cukru 82 haléře, živá husa 10 korun, kuře 2 koruny. Návštěvnice a návštěvníci Burešova podniku platili za kabinu I. třídy 8 haléřů, za kabinu II. třídy 4 haléře, použití pisoáru bylo bezplatné.) Místnost v suterénu, na půdorysu označenou jako reservní, využívaly Elektrické podniky, mohli si tu odpočinout a naobědvat se řidiči a průvodčí tramvají. Podle vyúčtování z února 1915 stála celá stavba 30 905 K 76 h, z toho dvě pětiny hrazeny z obecních důchodů, zbytek ze strany Elektrických podniků hl. m. Prahy. Jaroslav Jásek na základě archivních pramenů upřesnil i rok zániku stavby, „která byla doslova perlou mezi čekárnami a záchodky městské hromadné dopravy“ (s. 196): stalo se 1958.

V ÚTERÝ 15. ŘÍJNA 2019 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 12.00 A 14.00 ZNOVU POD FONTÁNOU FAUN A VÍLA U STANICE METRA C VLTAVSKÁ. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: