Czumalova nástěnka

Říjen 20, 2019

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 22. ŘÍJNA 2019

Filed under: MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 6:49 pm

PROLEGOMENA K LETNÉ

Oprášil jsem druhou část textu, který jsem napsal jako úvod katalogu výstavy výsledků workshopu Svazu českých fotografů Dnešní Letná a Bubny (Praha 2017), snad dobře poslouží i jako úvod k další části našeho průzkumu.

Zatímco Holešovice-Bubny jsou jasně vymezeným územím s úředně vytyčenou hranicí, Letná jako součást jejich katastru má všude tam, kde je souvislá zástavba, hranice spíše jen pocitové a tedy subjektivní. Zřetelnější kontury vymezují nezastavěné území Letenské pláně, dlouho špatně dostupné a navíc pro svůj strategický význam blokované vojenským erárem. V roce 1833 vystoupala Chotkova silnice z Klárova ke konci pláně a položen základ veřejnému parku, postupně rozšiřovanému podél hrany nad Vltavou. Zlepšení dostupnosti koncem 19. století bylo paralelní s tím, jak nový životní styl nacházel nové formy odpočinku a zábavy. Rozlehlá plocha tak blízko historických pražských měst z jedné a sousedící s rychle zastavovaným územím Holešovic a Bubenče ze dvou dalších stran přitáhla počátkem 20. století sportovní stadiony velkých pražských klubů SK Slavia, AC Sparta a SK Hagibor, místo tu našlo i klusácké závodiště, tenisové kurty a klubovna LTC Slavia, od roku 1895 až do postavení Strahovského stadionu se tu konaly sokolské slety a zdaleka to nebyly jediné velké sportovní akce. Pro masová shromáždění nepostrádá důležitost další charakteristika: Pražský hrad je na dohled. Pláň se hodila i pro poválečné velké vojenské přehlídky a prvomájové průvody. Sem se přelila velká občanská shromáždění v listopadu 1989, kdy už nestačilo Václavské náměstí, tady sloužil papež Jan Pavel II. mši pod širým nebem při své návštěvě v roce 1990, tady se za necelý měsíc sejdeme letos už podruhé ke společnému protestu. Bývá tu cirkus, divadelní festival, občas koncert, sezónní sportoviště, denně pláň oživují pejskaři, běžci, bruslaři, průkopníci nových sportů a her, s jarem se trávníky zaplní odpočívajícími a slunícími se těly.
K Vltavě spadá od hrany Letenské pláně přes čtyřicet metrů vysoký strmý svah. Hledání možností jeho překonání průkopem nebo tunelem, aby se městu otevřela nová území pro rozvoj, je nepřehlédnutelnou kapitolou dějin české architektury. Výška svahu dává zvláštní perspektivu, z města je vidět jen hrana, ne Letenská pláň. Vytváří to efekt maňáskového divadla. Počátky byly nevinné: Ignác Ullmann tu v roce 1861 postavil výletní restauraci v podobě italizující neorenesanční vily s věží, což byl typ dobově vysoce aktuální, a vyslal k městu zprávu o proměně Letné v krajinářský park. Město sem roku 1898 umístilo stavbu sdělující rovněž kvality parku, původně propagační pavilon komárovské železárny knížete Wilhelma von Hanau na Zemské jubilejní výstavě 1891. Následovala Kramářova vila (Friedrich Ohmann 1911-1914). Její sdělení už byla rozhodně jiná a v takto nastoupené cestě pokračoval pomník generalissima J. V. Stalina (Otakar Švec – Jiří a Vlasta Štursovi 1949-1955). Návrat k původnímu zastavování hrany se zdálo znamenat přestěhování restaurace Praha (František Cubr – Josef Hrubý – Zdeněk Pokorný 1957-1958) z bruselské světové výstavy na Letnou v roce 1960. Jsme na onu hranu citliví, jak ukázaly reakce na vítězný návrh soutěže na budovu Národní knihovny v roce 2007.
Hrana Letenské pláně má zvláštní sebeobrannou schopnost. Začalo to počátkem 40. let 18. století, kdy tu francouzská vojska zničila valdštejnský letohrádek Belveder. Na věčné časy stavěný Stalinův pomník tu nevydržel ani sedm let, odstřelen v roce 1962. Obří volební billboard s Václavem Klausem na témže místě strhl v roce 1999 po pár dnech vítr. Drtivé většině staveb, které sem byly zamýšleny, se ale Letná ubránila jinak: Nebylo třeba destrukce, neboť nedošlo ke konstrukci, záměr vyhasl. Výběrový seznam záměrů nakonec neuskutečněných: Pomník Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, Universita Karlova, České vysoké učení technické, parlament, soubor vládních budov, pomník T. G. Masaryka, Státní galerie, Masarykova knihovna, Národní shromáždění, Palác vědy, Sjezdový palác, Památník osvobození Československa sovětskou armádou, kaple sv. Anežky České, Národní fotbalový stadion, Národní knihovna, oceanarium.
Letná je jedinečným místem, kde se bezprostředně stýká pomíjivý každodenní čas našich životů s věčností. Metronom Vratislava Nováka je tu správně.

Obrazový doprovod volím zcela pragmaticky: Chci vám připomenout, jak v textu zmíněná restaurace Praha, první stavba, které se budeme věnovat, vypadala na svém původním místě, tedy na EXPO 58 v Bruselu. Konfiguraci československého pavilonu a restaurace ukazuje nejlépe model. Přidávám půdorys přízemí a 1. patra restaurace a fotografie interiérů Plzeňské a Francouzské restaurace.
[Zdroje: KRAMEROVÁ, Daniela – SKÁLOVÁ, Vanda (eds.). Bruselský sen: Československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let. S. l.: Arbor vitae, 2008. (model a půdorys)SANTAR, Jindřich. EXPO 58: Světová výstava v Bruselu. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1961.]

V ÚTERÝ 22. ŘÍJNA 2019 SE SEJDEME, JAK DOMLUVENO, VE 12.00 A 14.00 NA ROHU ULIC KOSTELNÍ A FRANTIŠKA KŘÍŽKA. TĚŠÍM SE NA VÁS.

 

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: