Czumalova nástěnka

27 října, 2019

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – JEŠTĚ K PŘEDNÁŠCE 22. ŘÍJNA 2019

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 8:24 pm

BELVEDERE
Na mědirytině Friedricha Bernharda Wernera z roku 1740 se díváme Trubní ulicí přes Vltavu na Letnou. (Z důvodů ryze technických chybí na mé reprodukci levá čtvrtina s kostelem sv. Benedikta. Když už jsem v závorce: Trubní nebo také Rourová byla ulice vedená po trase hradeb a příkopu mezi Starým a Novým Městem, pojmenovaná podle tudy vedeného potrubí od Novoměstské vodárny. V roce 1870 dostala úřední jméno Císařovny Alžběty, Pražané jí ovšem říkali Eliščina třída. Po vzniku Československé republiky byla přejmenována na Revoluční a tak se jmenuje dodnes. Každá doba četla v jejím jménu tu svou revoluci a mezi pražskými ulicemi je tak nebývale stabilní, jen v letech 1940-1945 musela nést jméno Berlínská.) Na hraně Letné stojí letohrádek Belvedere. Nechal jej v letech 1715-1716 postavit František Josef Oktavián Ladislav hrabě z Valdštejna (1680-1722), v té době královský místodržící, přísedící zemského soudu a nejvyšší dvorský sudí, pro svou manželku Marii Markétu Černínovou z Chudenic (1689-1725), dceru nejvyššího purkrabího Heřmana Jakuba Gottlieba hraběte Černína z Chudenic, snad podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. Nestál tu dlouho, rok poté, co F. B. Werner zachytil jeho podobu, oblehla Prahu francouzská, bavorská a saská vojska a bez větších těžkostí ji obsadila. Francouzská okupační armáda, jíž velel Maréchal de France Charles Louis Auguste Fouquet, vévoda Belle-Isle, si vybudovala opevněný tábor na Letné a Belvedere posloužil jako sídlo velení. Okupovanou Prahu v létě roku 1742 oblehla rakouská armáda, vedená Karlem Alexandrem Lotrinským. Císařští postavení Francouzů pilně ostřelovali a Letnou devastoval také kritický nedostatek potravin, dřeva na otop a píce pro koně, jímž francouzské oddíly trpěly. Bell-Isle se nakonec 16. prosince 1742 pokusil prorazit obklíčení a většinu své armády ze zoufalého postavení úspěšně vyvedl. K ústupu patřilo přirozeně zničení všeho, čeho by mohl nepřítel využít, a tak z Belvederu poničeného před tím rakouskou dělostřelbou zbyly po odchodu Francouzů jen ohořelé trosky.

(Zdroj reprodukce: BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha: Nové Město. Praha: Schola ludus-Pragensia, 1998, s. 59.)

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: