Czumalova nástěnka

17 listopadu, 2019

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 19. LISTOPADU 2019

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 7:25 pm

ZAPOMENUTÉ MÍSTO UDÁLOSTÍ DNEŠNÍM VÝROČÍM PŘIPOMÍNANÝCH

Právě 17. listopadu 1989 byl na trávníku uvnitř tramvajové smyčky Na Špejcharu odhalen malý a výtvarně ne právě nápaditý pomník s textem: „1921 1939 / ZDE STÁLA / STUDENTSKÁ KOLONIE / NA LETNÉ / KOLONKA / BAŠTA / POKROKOVÉ INTELIGENCE / 17. LISTOPADU 1989“. Studentská kolonie na Letné vznikla jako svépomocná akce Obrodného hnutí československého studentstva, kterou iniciovali Václav M. Havel a Miloš Vaněček. Ten ve vzpomínkovém textu pro Almanach Studentské kolonie na Letné 1920-1930 shrnul: „Plán Studentské kolonie vznikl z poznání, že normální chod organisace společnosti byl na tolik porušen světovou válkou, že velké nedostatky tím vzniklé není možno normálním způsobem odstraniti. Kolonie byla pokusem o svépomoc v nastavení vlastních sil tam, kde normální organismus nestačil uspokojiti potřeby.“ Bytová krize dramaticky omezila možnosti ubytování studentů v soukromí a počet lůžek na kolejích zdaleka nemohl stačit demobilizovaným studentům, vracejícím se z Velké války dokončit svá studia. Nebylo možno čekat na definitivní řešení, situace si vyžádala rychlé provizorium. V poválečné nouzi o stavební materiál se ukázalo jako výhodný materiál dřevo, nejen lácí a dostupností. Ještě jednou Miloš Vaněček: „Tak sešli jsme se s p. prof. Ing. Záhorským, který právě konstruoval systém nosné konstrukce dřevěné, která umožňovala do krajnosti využití sil zcela nevycvičených. Tím bylo možno uskutečniti druhou základní myšlenku – nedostatek sil a peněz nahraditi vlastní prací studentstva.“ Architekt Miloš Vaněček, asistent prof. Jana Záhorského na ČVUT, bratranec Miloše Vaněčka již zmiňovaného, navrhl velmi rychle 10 pavilonů se 660 lůžky ve vesměs dvoulůžkových pokojích a dal jim republikánsky dynamickou kubistickou formu. Pražská obec propůjčila pozemek na okraji Letenské pláně již opatřený inženýrskými sítěmi a pro budoucí obyvatele skýtající dobrou dopravní dostupnost jejich fakult pěšky i tramvají. Podmínkou bylo, že pozemky budou uvolněny do pěti, maximálně deseti let, protože Letenskou pláň měly zastavět budovy parlamentu, ministerstev a muzeí. Na stejný závazek byla vázána poskytnutá ministerská subvence ve výši 4 000 000 Kč. President T. G. Masaryk daroval navíc 1 500 000 Kč ze svých osobních prostředků. Úřady a úvěrové ústavy reagovaly rychle a vstřícně a přidal se další důležitý rozměr, který přibližují paměti Václava M. Havla: „Vyvolali jsme propagační akci, která již 28. října 1920 přilákala na staveniště na Letné nejen 500 pracovníků-studentů, což se stalo za pomoci studentských stavovských spolků, ale také asi 3 500 Pražanů, kteří se o akci dozvěděli z tisku. Na staveniště přinesli dary, z nichž jsme získali první finanční hotovost v částce přes 10 000 Kč.“ Nepodařilo se sice dodržet původně stanovený termín 1. ledna 1921, kdy se měli studenti stěhovat do prvního dokončeného pavilonu, na počátku léta téhož roku byla ale studentská kolonie hotova a obydlena. V čele Kuratoria studentské kolonie na Letné stál ministerský rada dr. Bohumil Mathesius, přednosta sociálního odboru na ministerstvu školství a národní osvěty, a také jeho zásluhou se podařilo naplnit oba rozměry naléhavého úkolu: Postavilo se rychle a levně. Celý projekt byl zvládnut i ekonomicky, dodržel se rozpočet a úvěry byly včas vyrovnány z výnosů kolejného. Všechny detaily obsahuje výše zmíněný Almanach Studentské kolonie na Letné 1920-1930 (Praha: nákl. vl., b.r. [1931].)
Proti reprodukovanému Vaněčkovu návrhu nebyl postaven jen ústřední pavilon s velkou jídelnou, o stravování studentů se postarala blízká Strakova akademie. (O dnešním svátku se sluší připomenout, že budova nebyla stavebníkem určena pro vládu, ale pro studenty z nemajetných českých šlechtických rodin. Také to, že se o ni studenti v listopadu 1989 oprávněně hlásili. Abych byl před tváří dějin spravedlivý, připravila je o ni již první republika.) Sochař Zdeněk Pešánek, který se po návratu z fronty zapsal na Akademii výtvarných umění do ateliéru Jana Štursy a aktivně zapojil do studentského hnutí, inicioval místo něj stavbu pavilonu s ateliérem pro sochaře a malíře. Jako první se do něj nastěhoval a bydlel tu až do roku 1925. Tehdy už konstruoval svůj první spektrofon a pracoval na světelně kinetickém Pomníku letcům.
Pískovcový památník, o němž se mi nedaří zjistit nic dalšího, je podivným náhrobkem pozoruhodného souboru kubistických staveb, po nichž nezůstala ani stopa. V úvodu přepsaný nápis na něm může poskytnout klamavou informaci, pokud letopočty čteme jako časové rozpětí existence Kolonky. Letopočet 1939 tu nevyznačuje její zánik. Provizorium na nejvýše deset let se stalo provizoriem na více než půlstoletí. Na parlament, vládní budovy ani Gočárovu novostavbu Národní galerie nikdy nedošlo, torzem záměru zůstala jen budova Nejvyššího kontrolního úřadu (1935-1939, dnes Ministerstvo vnitra) na jednom a dvojice muzejních budov (Národní zemědělské muzeum, 1935-1939, a Národní technické muzeum, 1935-1941) na druhém konci Letenské pláně. Nevyřešen zůstal i druhý rozměr provizoria, s ubytováním studentů pražských vysokých škol je potíž dodnes, studentů přibývalo rychleji, než se pro ně stavělo. Kolonka, jejíž okolí se postupně proměňovalo, trvala až do pozdního podzimu roku 1975.
Letopočet 1939 na začátku a datum 17. listopadu na konci nápisu dohromady dávají datum události, již má zřejmě pomník připomínat. O půl šesté ráno 17. listopadu 1939 vtrhla do spící kolonky Schutzpolizei a odvlekla většinu studentů do Ruzyňských kasáren, odkud byli transportováni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zatčeny nebyly jen obyvatelky pavilonu, určeného studentkám, které se podílely na stavbě kolonie. Schutzpolizei dostala zanedlouho Kolonku přidělenu. Stálou posádkou tu byla jednotka o zhruba 70 mužích, další tu ubytovávali během tříměsíčních kursů pro strážmistry. Za heydrichiády poskytovala tato jednotka popravčí čety pro střelnici v Kobylisích. Zmizela odtud v noci 9. května 1945. Vysoké školy se záhy opět otevřely a studenti se vrátili i do Kolonky.
Jsem rád, že o tom mohu psát v den, který je i v českém kalendáři znovu také Mezinárodním dnem studentstva a jedna z drobných podlostí naší imitace pravice byla napravena. Bašta pokrokové inteligence, jak je Kolonka pojmenována na pomníku, byla zbořena režimem, jehož ideologové rozlišovali pokrokovou inteligenci a jakousi další, zřejmě nepokrokovou. Nikdy jsem tomu nerozuměl, stejně jako obratu pracující inteligence. Inteligence je vždycky pokroková a vždycky pracující, jinak to není inteligence. Každý útok na ni, i tak marginální, jako trapná nálepka pražské kavárny, i podstatnější, jako zahnání do ghetta chudoby, se nakonec společnosti vymstí. Odpusťte smutnému pravdoláskaři, významná výročí svádějí k patetickým proslovům.
[Texty cituji jednak z Almanachu, na nějž je odkázáno v textu, jednak z knihy HAVEL, V. M. Mé vzpomínky. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 146. Vřele doporučuji, pokud jste ještě nečetli. Necituji z úplného vydání, které vydala Knihovna Václava Havla v roce 2018, z prostého důvodu, že je dosud nemám, což své knihovně slibuji brzy napravit. Obrázky pocházejí ze starší prezentace pro jednu z mých přednášek a pokorně přiznávám, že jsem už jejich zdroje zapomněl a tehdy si nepoznamenal v neoprávněné důvěře ve vlastní paměť. Údaje o válečných osudech Kolonky čerpám z díla Jiřího Padevěta Průvodce protektorátní Prahou: Místa – události ­– lidé. Praha: Academia, 2013, s. 633. Protože vždy uvádění zdrojů zneužívám k doporučení literatury k dalšímu studiu, odkazuji ještě pro zájemce o pochopení postavení a funkce Schutzpolizei v Protektorátu na již třetí české vydání fundamentálního díla Detlefa Brandese Češi pod německým protektorátem: Okupační politika, kolaborace a odboj 1939-1945. Praha: Prostor, 2019.)  

V ÚTERÝ 19. LISTOPADU 2019 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 12.00 A 14.00 NA ZASTÁVCE TRAMVAJÍ CHOTKOVY SADY. TĚŠÍM SE NA VÁS.

 

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d blogerům se to líbí: