HROB KARLA HLAVÁČKA

Pořád se stydím, že jsem měl potíže s nalezením hrobu svého oblíbeného výtvarníka a básníka na hřbitově Na Korábě. Libeň je městem obyčejných lidí (jeden z důvodů, proč ji mám tak rád). Libeňský hřbitov tak není bohat hroby slavných rodáků a libeňské domy jejich pamětními deskami. Karel Hlaváček ji má, do desky z černého mramoru, zasazené do fasády domu čp. 483 na rohu ulic Podlipného a Braunnerovy, je prostým bezpatkovým písmem vytesáno:

BÁSNÍK A UMĚLEC
KAREL HLAVÁČEK
LIBEŇSKÝ RODÁK A NÁČELNÍK SOKOLA
ZEMŘEL V TOMTO DOMĚ
DNE 15. ČERVNA 1898

Nejen zemřel, ale také se tu 29. srpna 1874 narodil jako nejstarší ze šesti dětí jirchářského dělníka Josefa Hlaváčka a jeho ženy Antonie, rozené Zemanové.  V letech 1880 – 1885 navštěvoval chlapeckou obecnou školu v Libni, 1885 – 1892 c. k. českou vyšší reálnou školu v Karlíně, další dva roky pak jako mimořádný posluchač studoval na filosofické fakultě moderní románské jazyky a navštěvoval večerní kurs kreslení na Uměleckoprůmyslové škole. V roce 1884 vznikl libeňský Sokol a Karel Hlaváček byl od počátku jeho členem. Vstoupil tedy jako desetiletý chlapec a nebylo mu ještě dvacet, když byl zvolen místonáčelníkem. V prosinci 1895 narukoval a jako vojín sloužil u 28. c. a k. pěšího pluku v Tridentu. Už 13. března 1896 byl ale ze zdravotních důvodů ze služby předčasně propuštěn. Krátkou periodu intenzívní tvorby výtvarné, básnické a kritické ukončila tuberkulóza. Tělo Karla Hlaváčka spočinulo 17. června 1898 v hrobě, jehož původní podobu uchovává reprodukovaná fotografie ze sbírek Památníku národního písemnictví. Dnešní náhrobek pochází až ze druhé poloviny minulého století.
            Jiří Karásek ze Lvovic ve svých pamětech vzpomíná, jak úzkostlivě Karel Hlaváček skrýval svůj libeňský svět před pražskými uměleckými přáteli. Nevybavuji si také, že bych v Hlaváčkově literárním díle narazil na přímou reflexi libeňského prostředí. Mezi necelými 150 díly, které tvoří jeho skromnou výtvarnou pozůstalost, se ale najde i několik kreseb libeňských motivů. Úvodní Pohled na Libeň, kresba tužkou formátu 328 × 218 mm ze sbírek Památníku národního písemnictví, vznikl někdy kolem roku 1895. Reprodukuji ji z díla Otto M. Urbana Karel Hlaváček: Výtvarné a kritické dílo, které vydalo nakladatelství Arbor vitae jako 1. svazek edice Vera effigies v Praze v roce 2002. Budiž to zároveň doporučením této krásné knihy.