Czumalova nástěnka

Srpen 6, 2013

CO JSME VE VYSOČANECH A LIBNI (UŽ) NEVIDĚLI IV – ČKD

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 6:39 pm

vys001

První českomoravská továrna na stroje existovala od roku 1871, přesněji od 31. 8. 1871, kdy byla zapsána do obchodního rejstříku. Vznikla z iniciativy karlínského stavebního podnikatele Václava Nekvasila, majitele ostrova a místostarosty okresního zastupitelstva v Karlíně Karla Židlického a karlínského továrníka Jana Topinky. První výrobní program tvořily stroje pro potravinářský průmysl, především strojní vybavení cukrovarů. Už v roce 1872, kdy továrna měla 52 obráběcích strojů a 125 dělníků, vybavila cukrovary v Berouně, Českých Budějovicích a Slavkově. O rok později byl založen hutnicko-hornický obor, v roce 1881 oddělení vodních turbin, za další čtyři roky oddělení pro výrobu ústředních topení a větrání. V roce 1886 převzala První českomoravská od Pražské železářské společnosti na Kladně i s dokumentací a dělníky výrobu mostů. Za léta 1886 – 1908 vyrobila mostárna 1 524 železničních a 560 silničních mostů. Výroba mostárny se ale neomezovala jen na mosty, pocházejí odtud i četné stavební konstrukce, namátkou Průmyslový palác na Výstavišti v Holešovicích či Petřínská rozhledna, železné konstrukce Staroměstské tržnice, Akademie výtvarných umění, Obecního domu, Národního divadla i Národního muzea. V 90. letech 19. století se mostárna osamostatnila jako firma Bratři Prášilové, zůstala ale součástí areálu ČKD.
          Rozšiřování výrobního programu a s ním i továrního areálu pokračovalo: V roce 1899 začalo pracovat nové lokomotivní oddělení a už v následujícím roce odtud vyjela první česká parní lokomotiva. Do roku 1917 ji následovalo 877 lokomotiv a 241 tendrů. V roce 1901 se rozběhla výroba parních válců, 1906 parních turbin, 1907 automobilů, 1908 vznětových motorů. Fúzí Českomoravské s Elektrotechnickou továrnou a. s., dříve Kolben a spol. vznikla v roce 1921 akciová společnost Českomoravská-Kolben a spol. se 4 700 dělníky a 640 úředníky. Následovala fúze s Akciovou společností, dříve Breitfeld-Daněk a spol. v Karlíně, jíž v roce 1927 vzniká Českomoravská-Kolben-Daněk a spol. se 7 560 dělníky a 1 240 úředníky. Na prahu hospodářské krize mělo ČKD 14 423 zaměstnance. V roce se součástí ČKD staly i Loděnice Praga, o nichž jsem tu už psal v souvislosti s Libeňským přístavem.
          Za okupace musel koncern změnit název na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG  a přejít na výrobu tanků pro Wehrmacht. Nebyla to nová výroba, tanky se tu úspěšně vyráběly už ve 30. letech a například německý Panzerkampfwagen 38(t)) (PzKpfw 38(t), resp. SdKfz 140) vyvinuli těsně před válkou v ČKD ve spolupráci se Škodovkou jako lehký tank vzor 38 (LT vz. 38) pro Československou armádu. Druhý nejfrekventovanější výrobek pro Wehrmacht, stíhač tanků Jagdpanzer 38 (t) (Sd.Kfz. 138/2), vojáky přezdívaný Hetzer, tvořil kanón Pak 39 L/48 ráže 75 mm osazený na podvozek téhož tanku.
          Závod, prakticky zničený americkým náletem 25. března 1945, byl po osvobození vyňat ze sovětské válečné kořisti, v říjnu 1945 znárodněn a výroba poměrně rychle obnovena. Příběhy se mají dovyprávět, ale musím se přiznat, že v neustálých změnách struktury oborového podniku ČKD Praha za socialismu jsem se rychle ztratil a temný příběh privatizace, transformace v holding a jeho rozkladu/rozkradu se mi už vůbec nechce vyprávět. Obrovský areál ČKD rychle chátral, jak jednotlivé provozy vyhasínaly. Od konce 90. let do roku 2002 potkala demolice mostárnu, kovárnu, lokomotivku, karosárnu, kotelnu a další soubory budov, dochován jen zlomek. Nebyla tu nouze o kvalitní industriální architekturu, především stavby firmy Václava Nekvasila. Ustoupily víceúčelové haly Sazky, která se právě teď jmenuje O2 arena a je schopna při velkých koncertech nabídnout až 18 000 míst. (Vlastně o trochu víc než ČKD na vrcholu prosperity.) Projektovali Vladimír a Martin Vokatý, ATIP, a Jiří Vít, Con-Tec. Stavěno 2002 – 2004. Od té doby tudy projde přes 600 000 lidí ročně. Výška 33 m, rozpon ploché kopule 135 m. K 36 000 m2 O2 areny se v letech 2008 – 2010 přimklo 42 000 m2 obchodní plochy Galerie Hrafa a 18 000 m2 kancelářské plochy budovy jménem Harfa Office Park. Projektovala společnost Moshe Tzur Architects In­ternati­onal Ltd.
          Abych utlumil bolest duše, připomínám rozlehlý areál jen pohledem z 90. let 19. století. Zájemce ale odkazuji na obsáhlý soubor fotografií, který ve své knize Zmizelá Praha. Továrny a tovární haly. 1. díl. Vysočany, Libeň, Karlín. (Praha – Litomyšl: Paseka – Schola ludus–Pragensia, 2011.) soustředila Kateřina Bečková. 
          Na dolní fotografii je pak jeden z nejkrásnějších výrobků ČKD, rychlíkový motorový vůz M 260.001, zvaný Stříbrný šíp. Měl ve službě Československých drah vozit až 64 sedících a 12 stojících cestujících rychlostí 90 km/hod., dva osmiválcové naftové motory ČKD o výkonu 2×168 kW mu ale byly schopny udělit rychlost až 130 km/hod. Díky vylehčené ocelové konstrukci a opláštění hliníkovými plechy byl Stříbrný šíp při délce 22 450 mm celkem lehký, 38,7 t. Konkurenčnímu vozu M 290.0 pro 72 cestujících, přezdívanému Slovenská strela podle spoje Praha – Brno – Bratislava, na nějž jej Československé státní dráhy nasazovaly už od července 1936, skutečně konkurovat nestihl. Zatímco Tatra Kopřivnice vyrobila dva vozy (M 290.001 a M 290.002), lokomotivka ČKD stihla dokončit koncem roku 1938 jediný Stříbrný šíp. Odbyl si pak úspěšně všechny zkoušky, ale válka ukončila další vývoj a výrobu. M 260.001 si trochu zajezdil v pravidelném provozu až po válce, ale v roce 1953 byl definitivně odstaven. Dochoval se, byť torzálně (například motory skončily jako záložní zdroje v Hudebním divadle v Karlíně a po povodni v létě 2002 se jaksi ztratily), prochází rozsáhlou obnovou a České dráhy slibují, že jej budou od letošního roku provozovat pro mimořádné turistické jízdy.
stribrny-sip-loko

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: