VÝSTAVIŠTĚ S OPRAVOU A OMLUVOU

Velkorysý prostor za vstupní branou formují zrcadlově symetrické neorenesanční budovy umělecké výstavy a průčelní Průmyslový palác. Kompozice je dílem Antonína Wiehla, stejně tak obě budovy umělecké výstavy. Tu vpravo, v roce 1891 určenou retrospektivní výstavě, přestavěl v letech 1907 – 1908 Antonín Hrubý v duchu opulentního garnierovského neobaroka na Pavilon hlavního města Prahy pro Jubilejní výstavu ob­chodní a živnostenské komory a František Hergesel vybavil reliéfním cyklem postav národní minulosti. Po výstavě se budova stala sídlem Lapidaria Národního muzea. Mezi nimi na ploše 110 × 36 metrů vytvořil František Thomayer květnici s heraldickým lvem a českou korunou ze 74 200 květin a sochou Jiřího z Poděbrad, jejímž autorem byl Bohuslav Schnirch. (Jedno z děl, které přežilo do našich dnů, stojí na Jiřího náměstí v Poděbradech.)
Průmyslový palác byl postaven podle projektu architekta Bedřicha Münzbergera a konstruktéra Františka Prášila v letech 1890 – 1891. Ústřední dóm na půdorysu 40 × 60 metrů je vysoký 50 metrů, postran­ní křídla měla původně půdorys 50 × 95 metrů. Věž vrcholí svatováclavskou korunou, na tympanonu vstupu leží alegorie Umění a Průmyslu. Na jeho vrcholu stojí obří postava Genia, v nikách předních věží Leopold II. a František Josef I., tedy císaři panující v roce první zemské výstavy a jejího jubilea. Na předchozí fotografii z 20. let už nejsou.
Tohoto průčelí se týká má oprava a omluva: Snažím se ke svému stárnutí přistupovat s pokorou a mnoho času marním ověřováním věcí, které vím, z obavy, že už si je tak úplně nepamatuji. V sobotu jsem se dopustil hříchu opovržlivého spoléhání na vizuální paměť, která se z mých pamětí zdá ještě fungovat nejlépe. Nechtěně jsem vás tak mystifikoval, na fotografii je vidět, že parter ústředního dómu byl řešen stejně jako u intaktně dochovaného zadního průčelí. Našel jsem i historickou fotografii, která to způsobila, její světelná atmosféra si v mé paměti přizpůsobila podobu architektury. Stydím se dvojnásobně, jako historik architektury a jako fotograf.
Na podobě průmyslového paláce se podíleli dekorací zděných částí i Friedrich Ohmann a Alois Dryák, pro Jubilejní výstavu obchodní a živnostenské komory jej v roce 1907 upravoval Josef Fanta. Pominout nelze ani sochaře Josefa Stra­chovského, Antonína Procházku a Františka Hergesela, ani Mikoláše Alše, který vytvořil kartony pro alegorie Průmyslu a Vědy na oknech bočních průčelí.
V souvislosti s poválečnou přeměnou výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka prošel v letech 1952 – 1954 Průmyslový palác úpravou podle projektu Pavla Smetany na společenský a taneční sál pro 4 000 návštěvníků a záhy dostal jméno Sjezdový palác. Dolní fotografie Josefa Ehma je z roku 1956.
Levé křídlo vyhořelo 16. října 2008 a bylo nahrazeno umělohmotnou karikaturou. Velkorysý Wiehlův prostor zavalen obludnou umělohmotnou boudou. Bestia triumphans.