Czumalova nástěnka

Květen 5, 2019

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 7. KVĚTNA 2019

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 9:36 pm

VYSOČANSKÝ ZÁMEČEK A POTÍŽE S NÁZVY ULIC

Snímek, který pořídil Miroslav Kuranda kolem roku 1970, zachytil vysočanskou Zbuzkovu ulici ještě kompletní. Dnes z ní zbylo jen jméno a pár domů kolem křížení s Krátkého. Pohledově ulici uzavírá vysočanský zámeček, původně lovecký zámeček Valdštejnů ze 2. poloviny 17. století. Další Kurandovy fotografie ukazují jeho konečnou podobu, danou klasicistní přestavbou.
Výřez z jednoho z listů Orientačního plánu hlavního města Prahy s okolím z roku 1938 umožňuje přesnější lokalizaci a zároveň pochopení, jak drastická byla asanace Vysočan na přelomu 80. a 90. let minulého století. Zbuzkova ulice se tu jmenuje Čechova, dnešní Pešlova byla Hálkova. Sokolovská tehdy ještě nesla jméno Královská třída, připomínající průvod při korunovaci Ferdinanda Dobrotivého v roce 1836. Na sever od Sokolovské si jen Paříkova dodnes zachovala název, jejž nesla od roku 1922 s cézurou let 1940-1945, kdy se jmenovala Hlubocká. Dnes neprávem zapomínaný MUDr. Václav Pařík (1839-1901) byl osobností podstatně formující život města Třebenice na jazykové hranici, jejíž zásluhy o národní emancipaci přesáhly regionální měřítko. Mánesova ulice je dnešní Krátkého, své původní jméno nesla od počátku minulého století do roku 1940, kdy byla přejmenována podle hradu na Žebráckou. V roce 1945 se vrátila ke jménu velkého českého malíře, aby byl o tři roky později přejmenována k uctění nacisty popraveného účastníka komunistického odboje Josefa Krátkého (1906-1944).
Freyova ulice na plánu je dnešní Jandova. Freyovo jméno nesla od počátku, po válce se krátce jmenovala Osvobozených vězňů a v roce 1948 ji pojmenovali po dalším příslušníkovi komunistického odboje Josefu Jandovi (1880-1943). Dnešní Freyova se na plánu z roku 1938 jmenuje Palackého, má mírně odlišný průběh a dějiny názvu bohatší, než se zdá: V roce 1940 přejmenována na Karlštejnskou, vrátila se bezprostředně po osvobození k názvu Palackého a v roce 1948 se na 43 let stala Klímovou. Na domě čp. 178/IX, Sokolovská 247, tedy na místě, o němž byla výše řeč, kde se k sobě těsně přibližují bývalá a dnešní Freyova ulice, je busta z ruky sochaře Michala Blažka a pamětní deska připomínající, že tu v letech 1915-1927 bydlel Ladislava Klíma (1878-1928). Klímova ulice tu, zdá se, byla patřičná. Jenže ona nenesla jméno pozoruhodného českého filosofa, ale Karla Zdeňka Klímy (1883-1942), výtečného novináře a publicisty, prozaika a překladatele, zakladatele pražské redakce brněnských Lidových novin a později jejich šéfredaktora, šéfredaktora Českého slova a pak znovu Lidových novin. V této funkci byl v roce 1942 zatčen za účast v odboji gestapem, vězněn na Pankráci a umučen v Terezíně. Demokratická tradice, již Karel Zdeněk Klíma reprezentoval, se ovšem záhy stala podobně nežádoucí, jako odkaz Ladislava Klímy. A tak byla v roce 1952 Klímova ulice znovu přejmenována, aniž by se musely měnit smaltované tabulky: Stala se ulicí Emanuela Klímy (1902-1941), učitele, funkcionáře KSČ a poslance Národního shromáždění. Jako člen ilegálního ústředního vedení KSČ byl zatčen gestapem a ve vězení spáchal sebevraždu. V roce 1991 ukončilo peripetie Klímovy ulice její přejmenování na Freyovu.
Pojmenování oprávněné nejen proto, že pro Vysočany není významnějšího jména, navíc statek Freyů ležel mezi touto starou komunikací a dnešní Bassovou. Bedřich Frey (1800-1879) zprvu pracoval v otcově lékárně U bílého jednorožce na Staroměstském náměstí, později ve Francii studoval rodící se cukrovarnický průmysl a v roce 1835 založil ve Vysočanech cukrovar, vůbec první vysočanský průmyslový závod. Stojí dodnes (čp. 56/IX, Ke Klíčovu 5), ovšem k nepoznání přestavěný. Cukr se v něm vyráběl až do roku 1915. Vzešla odtud řada inovací, z nichž nejvýznamnější byla metoda Frey-Jelínkovy saturace. Neomezovaly se ale jen na cukrovarnictví, rodinný statek spojila 21. května 1881 s továrnou první pražská telefonní linka, teprve druhá v Čechách. Syn Bedřich Frey (1835-1901) rozšířil roku 1889 rodinný podnik o stále zdokonalovanou mlékárnu. S potravinářskou výrobou souvisí také zemědělské podnikání, rodina pronajala a později koupila od dominikánů od sv. Jiljí část jejich vysočanského statku a vlastnila i statky Kyje a Satalice. Stejně pilně, jako pečovali o rozšiřování a modernizaci svých podniků, pečovali oba Freyové i o rozvoj Vysočan. Oba zastávali starostenský úřad a byli voleni či jmenováni do grémií, jejichž vznik provázel a stimuloval rychlý přerod zemědělské vesnice v průmyslové město.
Na výřezu plánu už zbývá k překladu jen Třebízského, tedy dnešní Kolbenova. Některé ulice již neexistují, ale jedna z plánu ještě neexistuje: Široká. V očekávání již naplánovaného je tu zakreslena struktura blokového zastavění území vysočanských statků, sepjatá bulvárem Široké směřujícím od nových škol kolmo na Špitálskou ke konci Sokolovské.
(Zdroj fotografií: BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha: Dodatky II: Historická předměstí a okraje města – pravý břeh Vltavy. Praha – Litomyšl: Paseka, 2003, obr. 55-58.)

V ÚTERÝ 7. KVĚTNA 2019 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 12.00 A 14.00 NA MÍSTĚ JIŽ VYZKOUŠENÉM: U VÝSTUPU ZE STANICE METRA C PROSEK NA VYSOČANSKOU (NA STRANU U SUPERMARKETU BILLA). TĚŠÍM SE NA VÁS.  

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: